Měření výkonu na běžkách pomocí nového HRM PRO
Měření výkonu při běhu na lyžích – Cross Contry Skiing Power
Po tomto možná až moc dlouhém úvodu se konečně dostávám k funkci, kterou pás HRM PRO dostal až dodatečně a která je snad nejzajímavější: Cross Country Skiing Power.
Jedná se o analogii Running Power, ale místo obyčejného běhu měří váš výkon při běhu na lyžích. Běžecké lyžování je můj velký koníček a věnuji se mu od vysoké školy již řadu let – dalo by se říct i výkonnostně. Není tedy divu, že jsem byl pořádně zvědavý, co od toho mohu čekat.
Většina z vás možná zná wattmetr, kterým se měří výkon na jízdním kole. Nejčastěji se jedná o zařízení zabudované v pedálech, klikách, středové ose, nebo náboji zadního kola – prostě někde na pohonné soustavě, kde zpravidla zaznamenává silové účinky šlapání v čase, z nichž přímo vypočítá výkon, který produkujete. Slovo „přímo“ je tady důležité. Vaše šlapání způsobí, že se pohybujete dopředu. Tento pohyb je však krom vašeho výkonu ovlivněn i mnoha vnějšími faktory – jestli jedete do kopce, v terénu, proti větru… Wattmetr měří přímo výkon šlapání, takže získáte relativně přesný údaj, který zmíněnými vnějšími faktory není ovlivněn. A teď zpátky k hodinkám a hrudnímu pásu.
Hodinky ani hrudní pás nedokáží přímo měřit běžecký výkon. Hodinky díky záznamu GPS znají změnu vaší polohy v čase (a tedy i zrychlení), barometr zase dokáže poměrně přesně měřit změnu nadmořské výšky v čase (měření výkonu podporují pouze hodinky s barometrem). Z těchto údajů, spolu s vaší hmotností, lze vypočítat teoretický výkon potřebný k pohybu vašeho těla gravitačním polem Země. To ale určitě není hodnota, která vás zajímá, protože ignoruje vše okolo – terén, odpor vzduchu… Nevím, nakolik Garmin uvedené údaje ve výpočtu využívá, ale určitě to není všechno, s čím pracuje. Zde přichází na řadu kouzelný hrudní pás, který zaznamenává pohyby vašeho trupu. Dál je to pro mě skutečně temná magie, která je pravděpodobně založená na spousta testování, statistickém zpracování dat a tvorbě nějakého mechanizmu, který na základě vložených informací z hodinek a pásu vyhodnotí číslo – váš výkon. Nevím, co všechno je v tomto procesu zohledněno, a co naopak ne – jisté je, že od tohoto způsobu měření výkonu nemůžeme očekávat tak precizní údaje, jako od wattmetru na kole. Běžecký výkon zobrazený hodinkami bude ovlivněn větrem, terénem a dalšími vnějšími faktory, které Garmin při zpracování dat nezná. A co pak běh na lyžích a Cross Country Skiing Power? Do téhle již tak velmi složité skládačky si přidejte skluznost lyží, kvalitu stopy, boření hůlek v měkčím sněhu či spolehlivost odrazu při klasické technice. Znamená to, že je to údaj k ničemu? Nemusí být. Pokusím nastínit, jak výstup vypadá a jak bychom ho mohli použít v tréninku.
Jako první příklad si uvedeme záznam z výjezdu známého kopce v Jizerských horách – z Kristiánova na Rozmezí. Rozšlapaný čerstvý sníh, bruslení, relativně vysoká intenzita. Níže vidíte grafy z Garmin Connect:
Vidíte, že tepová frekvence je takřka konstantní, rychlost je poměrně stabilní. Rychlejší úsek v čase cca 37 minut značí úsek s mírnějším sklonem. Výkon je v průběhu celého úseku poněkud rozkolísaný, ale v této části je patrný mírný pokles.
Domnívám se, že je to dáno právě těmi vnějšími faktory – měkký sníh a pomalé lyže mě zpomalují během celé vyjížďky, ale v kopci mě víc brzdí kopec samotný. V mírnější části se efekt pomalého sněhu zvýrazní. Hodinky nevědí, jaký je sníh. Vědí, že v úseku mírnějšího stoupání pomaleji nabírám výšku, z čehož zřejmě vyvozují, že makám méně. Já přitom makám pořád stejně, abych se tím měkkým sněhem prošlapal až na vrchol kopce.
Další zajímavostí je kolísání výkonu. Při bližším pohledu vidíte, že i v rámci jedné minuty kolísá klidně o desítky procent. Jednotlivé výchylky trvají třeba 10 sekund i více. Pokud byste chtěli v tréninku držet stabilní výkon podle hodinek, z uvedeného vyplývá, že zobrazování okamžitého výkonu pro vás nebude mít žádný smysl – namísto toho si do datového pole nastavte 30 sekundový průměr výkonu – ten tyhle výkyvy rozpustí a zobrazuje poměrně stabilní hodnotu. I pak ale údaj musíte brát s rezervou a přizpůsobit intenzitu podmínkám. Kdybych se v uvedeném stoupání snažil udržet hodnotu výkonu i v mírnějších úsecích, rychle bych se utahal – a to nemluvím o rovinách, kde vás měkký sníh nebo vítr zbrzdí tak, že v očích Garminu vypadáte jako turisti. A i když se s uvedenými komplikacemi vyrovnáte, stále budete konfrontováni s nepřekvapivou skutečností, že při běhu na lyžích nemáte moc dobrý výhled na své zápěstí, takže každý pohled na hodinky vaši jízdu ovlivní podstatně víc než pohled na řídítka na kole. Mně osobně to omrzelo rychle.
Další možnost pro využití nové funkce měření výkonu jsem viděl ve zpětné analýze tréninku. Abych nemusel dokola vyjíždět na Rozmezí, a také abych odstranil vliv měkkého sněhu, kterého bylo v lednu všude až až, vyrazil jsem na trénink do Sportovně-rekreačního areálu Vrchbělá poblíž Bělé pod Bezdězem. Tamní asfaltové okruhy jsou příjemně členité, a zároveň čitelné, takže přímo vybízejí k tréninku na kolečkových lyžích. Zkoušel jsem si měřit různě dlouhé úseky – zajímalo mě, jak budou vypadat výstupy:
Nejdřív jsem si 3x obkroužil kolečko asi 1,3 km – rychle, pomalu a rychle (oranžová), pak jsem se přesunul na 330 m dlouhé stoupání, které si zopakoval 3x na max (žlutá), po krátké pauze si zajel ve stabilním tempu 2 okruhy dlouhé cca 4,5 km (hnědá) a následně ještě jednou zkusil rychle projet to první kolečko (oranžová).
Jednotlivé úseky a jejich opakování jsou jasně vidět ve výškovém profilu. Intenzitu krátkých úseků poměrně slušně vystihuje graf srdečního tepu. I graf výkonu má zřetelné špičky. Když si blíže přiblížíme ten žlutý rámeček, vypadá následovně:
Zde vidíte 3 krátké ostré výjezdy táhlého kopečku – cca 1 minuta každý. V grafu výkonu jsou 3 intenzivní výjezdy jasně patrné, ale nic moc z nich vlastně nezjistíme. Opět totiž narážíme na výrazné kolísání, takže je ani nemůžeme navzájem porovnat. Průměrný výkon na jednotlivých úsecích z grafu nezjistíme – stejně tak rychlost i srdeční tep. Ten průměr, co vidíte na konci každého grafu, je totiž průměr z celé aktivity – bez ohledu na to, jak velkou část aktivity si přiblížíme.
Pokud chcete zpětně analyzovat svůj trénink, musíte si na hodinkách už v během aktivity odmačkat jednotlivé okruhy. Zpětně to už nejde. Pak v Garmin Connect naleznete tabulku se všemi údaji vztaženými k jednotlivým okruhům. S tabulkou se dál nedá moc pracovat. Můžete si řádky seřadit podle hodnot v libovolném sloupci, ale už třeba nemůžete sloupce přeskládat nebo některé odstranit. Nejlepší je tabulku zkopírovat do excelu, kde se toho dá dělat víc. Každopádně chvilku zabere, než promažete a přeskládáte sloupce a tabulku naformátujete do nějaké koukatelné podoby.
Normalized Power je podle Garminu upravený výkon tak, aby zohledňoval změnu podmínek a stav sportovce. Co to konkrétně znamená, nevím – pouze vidím, že hodnoty jsou o něco vyšší než u samotného výkonu.
Maximální výkon je dle mého nepodstatný údaj. Když si připomeneme, jak výrazně výkon kolísá, přirovnal bych to ke generátoru náhodných čísel.
Obecně bych řekl, že hodnoty výkonu více či méně korelují s průměrnými rychlostmi na sledovaných okruzích. Trochu to narušují záznamy z oranžového kolečka, kdy výkon v poslední jízdě na konci tréninku (kdy jsem již byl unavený) byl asi o 15 % nižší než v první a třetí jízdě, ačkoli rozdíl v rychlosti byl pouze cca 5 %. Dva nejdelší (hnědé) okruhy, které jsem jel stabilním tempem bezprostředně po sobě, se jeví prakticky totožné z pohledu všech měřených hodnot. Je zřejmé, že ačkoli se jednalo o poměrně dost členité okruhy a měřené hodnoty během jízdy výrazně kolísají, výsledný průměr se téměř neliší.
Při tréninku úseků se člověk může řídit podle času na úseku, případně i podle tempa/rychlosti, takže v přidání dalšího údaje zas tak velký přínos nevidím – zvlášť, když spolehlivě nevím, jak ty hodnoty vznikají. Zajímavý údaj by to mohl být při nabíhání intervalů na neopakující se trase – například během delší vyjížďky v Jizerkách, kde může být proměnný profil i délka každého intervalu – právě to obojí by měla hodnota výkonu zohledňovat. V takovém případě mám ale jisté pochybnosti o vlivu vnějších faktorů, o kterých jsem psal výše, a které na neopakující se trati nedokážeme vyloučit. A stále platí – když zapomenete na hodinkách zmáčknout další okruh, úsek se neuloží do tabulky a nebudete z něj mít relevantní údaje.
Považuji za velkou škodu, že Garmin spolu s funkcí XC Skiing Power, která měření výkon na běžkách, nepřinesl zatím také něco jako „XC Skiing Dynamics“ – tedy analogii k Running Dynamics – tedy kvantifikované charakteristiky běžecké techniky. Není to žádný 100% návod, jak běhat správně, a není to plnohodnotná náhrada trenéra, ale především méně zkušeným běžcům tato funkce může dát několik základních impulzů ke zlepšení techniky. Vzhledem k vysoké komplexnosti pohybu při běžeckém lyžování by zpětná vazba z hodinek mohla být vítanou pomocí nejen začátečníkům, ale i pokročilejším sportovcům. Délka skluzů, frekvence, přetěžování jedné strany… Možná ale právě kvůli vysoké komplexnosti a pestrosti pohybu Garmin zatím nedokázal údaje z pásu zpracovat do výstupů, které budou spolehlivé a pro sportovce užitečné. Doufejme, že podobná funkcionalita dorazí v budoucnu – ideálně ve formě nového firmware pro již existující zařízení.
Největší slabinou, která využitelnost těchto pokročilých funkcí shazuje, je pro mě forma, v jaké nám Garmin údaje předává – uživatelské rozhraní Garmin Connect. Chybí mi možnost lépe pracovat s grafy – vyhladit kolísající křivky plovoucím průměrem… získat průměr libovolného úseku aktivity… upravovat tabulku okruhů přímo v Garmin Connect… Nic z toho nevyžaduje žádné nové technologie, žádné složité procesy, vývoj nových mechanismů – řeč je o jednoduchém zpracování dat, které zvládne i tabulka v excelu. Běžný uživatel si chce otevřít aktivitu a během pár kliků myši zobrazit užitečná data – a to v Garmin Connect nelze. XC Skiing Power tak pro mě v současné podobě zůstává jen zajímavým číslem na displeji hodinek bez další návaznosti.
Takže vyplatí se kupovat nový pás HRM PRO? Na to neexistuje jednoznačná objektivní odpověď. Pokud již vlastníte předchozí Garmin HRM TRI a přemýšlíte, zda se výměna za novější vyplatí, položte si otázku, zda některou z nových funkcí využijete. Samotná technologie XC Skiing Power v její současné podobě podle mě za novou investici nestojí. Zajímavější je rozhodně přítomnost Bluetooth rozhraní a to zejména v případě, že používáte některou z mobilních tréninkových aplikací, jako je například Rouvy pro virtuální jízdu na kole nebo MYSASY pro vyhodnocení zatížení organizmu. Pokud přemýšlíte nad koupí nového hrudního pásu s pokročilejšími funkcemi, a jen zvažujete který, nejnovější HRM PRO vám určitě doporučím. Předchůdce je skvělý a jeho následovník je minimálně stejně dobrý – navíc se neochudíte o ty nejnovější funkce, které snad v budoucnu ještě doznají dalších vylepšení. A v současné chvíli stojí HRM TRI a nový HRM PRO úplně stejně.
zdroj: Bezky.net
